Sova pálená - Tyto alba

21. března 2007 v 17:19 | priroda.cz |  UčiVO
Sova pálená je tichý noční lovec. Má tak dokonale vyvinutý sluch, že jí umožňuje zcela přesně určit polohu kořisti i v naprosté tmě.
Změny podnebí v severních částech oblasti výskytu sovy pálené vedly k tomu, že zde leží po dlouhou dobu v roce sníh. Drsné povětrnostní podmínky jsou jednou z prapříčin značného ubývání těchto sov.

Vzhled
Sova pálená se dá snadno poznat podle světlého srdčitého obličeje a tmavých očí. Má dlouhé nohy kryté bílým opeřením. Má velmi krátký ocas. Oční bulvy sovy pálené i u všech sov jsou válcovité a nemohou se otáčet ze strany na stranu. Když se sova potřebuje podívat na stranu, musí otočit celou hlavu. Sovy však mohou otáčet hlavou a krkem v úhlu větším než 270 stupňů, což je dostatečná kompenzace. Evropský průměr délky křídel sovy pálené je asi 29 centimetru. Celková délka těla je 33 - 36 centimetru.
Sova pálená má vynikající sluch. V jejím morku jsou pro sluch vyhrazeny velké oblasti, které vyhodnocují přijímané akustické signály. Ušní otvory jsou na hlavě umístěny asymetricky. Jeden leží ve výšce "čela" a druhý je položen v rovině nosních otvorů. Sluchové ústrojí je velmi citlivé. Uši jsou obklopeny malými kožními záhyby, pokrytými peřím, které zakrývají obzvlášť citlivé vnitřní části ucha, pokud hladina hluku dosáhne náhle určité výše. Za tichých nocí se mohou tyto záhyby nastavit tak, aby sluch zachytili i ten nejmenší hluk nebo tiché šelestění malých živočichů v porostu dole na zemi. Pomocí dokonalého sluchového aparátu mohou sovy určit zcela přesně polohu kořisti. Mohou měřit interval přijímaných zvuků mezi oběma ušima přesně jako člověk, ovšem s neporovnatelně větší přesností.
Způsob obživy
Ačkoliv sova pálená žije ve stálém partnerském svazku téměř po celý život, na lov se vydává většinou jednotlivě. Je vybavena takovým zrakem, aby dokázala sledovat pohyby kořisti na zemi. Sítnice jejího oka obsahuje tyčinky a čípky, které jsou obzvlášť citlivé na vnímání světla. Cylindrický tvar očí jí zajišťuje teleskopické vidění. Za tmavé oči se ovšem sova pálená zcela spoléhá na svůj sluch. Jakmile jednou zpozoruje vhodnou kořist, vznese se tiše nad svou oběť a náhle ji prudce uchopí dlouhými silnými drápy. Sova pálená má velice husté prachové peří, které tlumí všechny šumy a svištění per, vznikající při letu, takže ji napadené zvíře do poslední chvíle neslyší. Hlavní část potravy sovy pálené tvoří drobní hlodavci, jako hraboš polní, myš domácí, a dále hmyzožravci, například rejsci a také netopýři. Drobné savce loví až do velikosti potkana, chytá však i menší ptáky a občas i žáby a různý hmyz. Ulovenou kořist si většinou v zobáku odnese na své oblíbené místo, kde ji vcelku pozře.
Rozšíření
Na území naší republiky je stálým, ale poměrně vzácně se vyskytujícím druhem, i když zde pravidelně hnízdí. Protože je to noční pták, je výhodnější hledat spíše stopy jejího pobytu, než očekávat, že ji uvidíme v letu například při lovu. Takovou určující stopou jsou její vývržky. Sova pálená žije ve všech světadílech krom Antarktidy.
Vývržky - jsou to malé válečky, které obsahují zbytky srsti, kostí, zubů, nožek, zobáků či celých lebek a také krovky hmyzu, které jsou pro sovu nestravitelné. Sova pálená vyvrhne každý den průměrně dva takové vývržky. Namočíme-li vývržek na několik hodin do vody, můžeme ho pak pomocí pinzety snadno rozebrat a pozorovat jednotlivé zbytky potravy, například srst a kosti, a také podle těchto zbytků přesně určit, jaký druh zvířete sova vlastně ulovila. Tato metoda se dokonce používá i při vědeckém sledování složení potravy sov a dravců.
Životní prostředí
Sova pálená upřednostňuje spíše teplejší oblasti s mírnými zimami. Není uzpůsobena k ukládání zásobního tuku v těle, s jehož pomocí by přežila tvrdou zimu, jako je tomu u některých jiných ptáků. Mnohé z nich hynou během mrazivého počasí nebo jsou v nastávajícím jarním období natolik vyčerpané, že již nemají sílu k hnízdění. Sova pálená se velmi ráda usazuje v kostelních věžích, stodolách nebo v rozpadajících se budovách, ale v okolí vždy musí být volné zatravněné plochy, kam létá na lov. Ještě před padesáti lety byly ideálními místy pro sovu pálenou staré selské dvory. Stodoly plné volně sypaného nevymláceného obilí přímo vybízely k usazení množství hlodavců, kteří zase znamenali pro sovy bohatě prostřený stůl.
Rozmnožování
Sova pálená většinou vytváří stálý pár. Tok za příznivého počasí začíná již v únoru, ale většinou probíhá v březnu. Sameček se při svatebním rituálu ozývá zvláštní chraplavým "chrýýý" a samička mu podobným skřekem odpovídá. K hnízdění si většinou pár vybírá nějaké těžko dostupné místo a většinou tato hnízdní místa předtím použily již celé generace sov pálených. Pár si nestaví žádné hnízdo, ale samička snáší čtyři až sedm čistě bílých vajec do nějakého tmavého kouta. Vajíčka jsou většinou obklopena velkým množstvím vývržků. Samice snáší jednotlivá vejce v intervalu dvou dní, pak je sama zahřívá a sameček mezitím obstarává potravu. Holátka se líhnou v časovém odstupu, jak byla vejce snesena, což šetří rodičům námahu krmit okamžitě najednou tolik hladových krků. Malé sovičky jsou stále více odvážnější a posedávají na okraji hnízda. Po 60 dnech jsou již zcela schopné letu.
Ochrana
Ve většině evropských zemí je sova pálená chráněna, přesto zde není její budoucnost jistá. Ochranná opatření jsou nezbytná. Zemědělci musí ponechat některé plochy neobdělané, aby přilákaly dostatek hlodavců. Také je třeba zajistit otevřené vletové otvory do úkrytů v krovech domů a kostelních věžích, které mají sovy tak rády.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bureš bureš | 26. listopadu 2007 v 16:44 | Reagovat

píčo

2 Daniel Daniel | E-mail | 4. prosince 2007 v 19:08 | Reagovat

Velmi pěkné!Ale mohli by jste tam dodat vnitřiní stavbu těla sovy pálené(dodejte jestli to jde prosím).Nshledanou a děkuji.

3 Daniel Daniel | E-mail | 4. prosince 2007 v 21:09 | Reagovat

Velmi pěkné jen by jste tam mohli připsat vnitřní stavbu těla šlo by to prosím vás moc,jinak je to výborné,stručné.Nshledanou a děkuji.

4 denisa denisa | 9. prosince 2007 v 10:54 | Reagovat

seš tramnej bureši a seš debil

5 blabla blabla | 17. prosince 2007 v 16:56 | Reagovat

hm............................hm..............................hm,................................,,,,,!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!§

6 Daniel Daniel | E-mail | 20. prosince 2007 v 16:07 | Reagovat

co hmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm sereš mě

7 Já | 17. ledna 2008 v 10:22 | Reagovat

Gud

8 Super !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Super !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! | 2. února 2008 v 14:56 | Reagovat

Je to opravdu GOOOOOD !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

9 drsnak drsnak | E-mail | 7. února 2008 v 15:32 | Reagovat

bbbbbbbbbbbblllllllllllllllllllllllllllllllllllllleeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee hnus nejvetsi co sem viděl

10 klara klara | 13. února 2008 v 17:51 | Reagovat

jo pomohly ste mi s referátem.... a jinak mám rada moc zelenou barvu tak se mi to tumoc líbí...

11 majk majk | 15. března 2008 v 10:21 | Reagovat

husty

12 ja ja | 25. září 2008 v 18:36 | Reagovat

prosim napiste tam kde zije je to dulrzite  gdieg

13 Petr Petr | 1. října 2008 v 16:20 | Reagovat

docela hezky napsaný :)

14 Petr Petr | 1. října 2008 v 16:26 | Reagovat

danieli, vnitřní stavba těla sovy pálené? kromě toho, že má pod krkem vole (vychlípeninu jícnu) se její vnitřní stavba nijak zásadně neliší od savčí. - plíce, srdce, ledviny, játra... nevím cos chtěl aby o tom bylo napsáno? kloaka? ale tu mají všichni ptáci+vejcorodí savci+plazi, nebo že mají prsní kost přeměněnou v člunek na který se upínají svaly mávající křídly? (jako u většiny ptáků, vyjma běžců - kasuáři, kiwi, emu, nandu, pštros) snad jediná zajímavost je, že ptáci mívají v oční bulvě (ve sklivci) kartáček, který zleopšuje jejich zaostřování na dálku, což např. lidské oko nemá. ale vážně nevim cos chtěl ;-)

15 martin martin | 7. října 2008 v 18:28 | Reagovat

fakt gut

16 Karolína Karolína | E-mail | 8. října 2008 v 15:25 | Reagovat

super moc super sova palena ale muze tam byt vic podrobnosti

17 ZdenekB ZdenekB | E-mail | 18. ledna 2017 v 8:50 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na ekolodzis.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

18 WaclawX WaclawX | E-mail | Web | 29. dubna 2017 v 17:28 | Reagovat

Velmi pěkný blog, těším se na nová pracovní místa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama