Rosnička zelená - Hyla arborea

21. března 2007 v 17:26 | priroda.cz |  UčiVO
Rosničky zelené byly dříve hojným druhem. Lidé si je brali domů, protože věřili, že umí předpovídat počasí. Rosnička zelená patří určitě mezi naše nejkrásnější žáby. Dnes je bohužel těžké se s ní potkat. V současnosti díky ničení jejich přirozeného prostředí patří mezi silně ohrožené druhy.

Vzhled
Snadno rozpoznatelná, jasně zelená žabka s tmavým proužkem, který se táhne od nosního otvoru přes oko a dále přes celou délku těla až na konec trupu, kde končí tento pruh jako jakási klička. Délka maximálně 48 mm. Hmotnost samečků jen okolo 8-9 g a samiček okolo 11 g. Vrchní strana těla je lesklá a jednotně zelená. Za normálních okolností je zbarvena hráškově zeleně, má ovšem schopnost barvoměny, takže zbarvení může přecházet v šedé, hnědé až žluté. Své zbarvení přizpůsobuje zbarvení podkladu. Břišní strana je bělavo-žlutá až šedá, mírně skvrnitá. Vyskytují se i rosničky světle hnědé, olivově zelené až černavé a okrově zbarvené, které si toto zbarvení uchovávají po delší dobu. Zorničky očí jsou oválné. Má štíhlé zeleně zbarvené končetiny s prsty zakončenými charakteristickými kruhovitými přísavkami a mezi prsty mají krátkou plovací blánu. Samička má hrdelní oblast světlou a hladkou. Sameček jí má žlutohnědou, řasnatou (splasklý zvukový měchýřek). Při skřehotání sameček rezonátor nafukuje. Hlas rosniček je velmi nápadný a slyšitelný až na stovky metrů. Ozývat se začínají od soumraku a zní to jako "kre - kre - kre - kre - kre - kre", večer a v noci se ozývají většinou sborově (pak zní spíše "ge - ge - ge - ge - ge - ge";). V době rozmnožování narůstají samcům na palcích malé mozoly. Rosničky jsou známé svou jedovatostí, ale jed rosničky zelené pro člověka není nebezpečný, protože stěží může při kousnutí proniknout kůží.
Rozšíření
Areál rozšíření zahrnuje většinu území Evropy. Chybí v severní Evropě, na pyrenejském poloostrově, ve Velké Británii, jižní Francii a v Itálii. Zasahuje až do Malé Asie. V ČR rosnička zelená žije především v nížinách, vystupuje max. do nadmořské výšky 750 m .
Způsob života
Rosnička zelená je především noční živočich. Často však bývá aktivní i ve dne. Je typickou šplhavou žábou, která tráví většinu života nízko nebo vysoko ve slunných křovinatých a stromovitých porostech, v listnatých hájích a na močálech. Většinou poblíž vodních ploch. Ale někdy ji najdeme i docela daleko od vody, vodu vyhledává v květnu, kdy probíhá páření. Díky přísavkám dokáže šplhat i po hladkém povrchu či kolmých stěnách. Její zploštělý tvar těla jí umožňuje pevně přilnout břichem k podkladu. Nohy umí složit k tělu a přizpůsobit barvu těla podkladu. Pak je snadno k přehlédnutí. Umí také dobře skákat. Upřednostňuje nižší až střední polohy přibližně do 550 m.n.m. a výskyt rozmnožujících se populací jen výjimečně přesahuje výšku 650 m.n.m. Horní hranice rozšíření v ČR je 750 m.n.m. Přezimují na dně stojatých vod nebo zahrabány v různých norách a děrách v zemi. Přezimování trvá od začátku října do konce března až začátku dubna. Živí se drobným létajícím hmyzem, pavouky a jinými bezobratlými živočichy. Kořisti se často zmocňují skokem, při polykání kořisti si pomáhá předníma nohama, na patře má rosnička zuby. Pulci se živí nálevníky a drobným planktonem, poté přijímají jakoukoli živočišnou potravu, kterou jsou schopni pozřít.
Rozmnožování
Po přezimování se kvůli rozmnožování přesouvá do mělkých vodních nádrží. Zde se večer a v noci zdržují ve vodě, za dne, zvláště za slunečného počasí, sedají na pobřežním rostlinstvu. Při páření drží sameček samičku za předními končetinami. Doba výtěru je od dubna do konce června. Samička snáší (jednou do roka) do vody 200-1400 vajíček v shlucích 3-50 vajíček. Sameček je zatím oplodňuje, oplodňuje vajíčka více samiček. Malí pulci se líhnou po několika dnech. Pulci jsou černohnědí, zlatavě tečkovaní, později zelenaví a mají vysoký kožní lem, začínající už na hlavě a nápadně lesklé břicho. Vyvíjejí se asi tři měsíce. V létě opouštějí asi 16 mm dlouhé metamorfované žabky vodu. Rosničky pohlavně dospívají v prvním až druhém roce života.
Ochrana
Silně ohrožený druh, jehož početnost v poslední době zřetelně klesá zejména v důsledku znečišťování vodních ploch, rušením drobných vodních nádrží a regulací toků spojenou s likvidací břehových porostů a přilehlých zarostlých mokřin a tůní. V textu Bernské konvence je rosnička zelená zařazena v seznamu přísně chráněných druhů. Snižováním své početnosti upozorňuje tento dříve hojný druh na negativní změny životního prostředí zřetelněji než většina ostatních obojživelníků. Pro ochranu je třeba zachovat vhodné biotopy, vodní nádrže a pobřežní vegetaci s přirozeným bylinným pobřežním krytem a roztroušenými porosty dřevin.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ludmila Kadlecová Ludmila Kadlecová | E-mail | 21. května 2008 v 17:55 | Reagovat

Dobrý den.

Bydlím v Hodoníně téměř v centru města.Máme u domku malou zahrádku, nebo lépe, velkou terasu.

Včera večer jsem nechala otevřené dveře do bytu a

kde se vzala , tu se  vzala u prostřed obyváku seděla

nádherná rosnička. Chci se zeptat ,jestli jí můžu nějak pomoct v rozmnožování . Na terase žádné jezírko nemáme.Napadlo mě , že bych mohla osázet velkou nádobu a naplnit dešťovou vodou . Potřebuju radu odborníka.  Díky za radu. Ludmila Kadlecová

2 Honza Hloušek Honza Hloušek | E-mail | 6. října 2008 v 21:45 | Reagovat

žába

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama