Prší stále víc?

15. března 2007 v 21:08 | national-geographic.cz |  OtHEr
Opravdu prší stále víc, nebo se nám to jen zdá?
"Ne, to se nám opravdu jenom zdá," říká docentka Daniela Řezáčová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR: "Například za sto let meteorologických pozorování na Milešovce poklesl roční srážkový úhrn o 15 milimetrů. Ale lze očekávat zvýšení četnosti krátkodobých silných srážek a naopak delší období sucha."

Zajímavý vklad do diskuse, zda mokneme víc než dřív, vnesli nedávno švýcarští vědci: z letokruhů stromů zjistili, že v minulém století se množství dešťových srážek výrazně zvýšilo. Naznačuje to podle nich souvislost mezi frekvencí srážek a letokruhy stromů.
Výzkum stále trvá, například v Pákistánu vědci studovali jalovce rostoucí v nadmořské výšce okolo 4 000 metrů. Stromy staré více než 1 000 let rostou v tvrdém, kamenitém terénu, kde získávají vodu jedině z deště. Protože nikde není jiný zdroj vody, stromy, když prší, nasávají kyslík, který ukládají do celulózy v letokruzích. "Z dlouhodobého pohledu se zdá, že došlo k nárůstu vodních srážek nebo vzdušné vlhkosti, zatím je to však prokázáno pouze na místní, případně regionální úrovni," citovala vědeckou pracovnici Kerstin Treydteovou agentura Swissinfo. Cílem je sestavit klimatický model, který by dokázal předpovídat sucha či povodně v širším geografickém rozsahu. Historie vodních srážek na základě izotopů v letokruzích se dnes zkoumá na 25 stanicích v Evropě.
Mraky a oblaka
Mraky, které často vidíme nad sebou, jsou tvořeny vodními kapičkami nebo ledovými krystaly. Je to kondenzovaná vodní pára, která vzniká, když se stoupající vzduch ochladí pod teplotu rosného bodu. Zajímavé je, že jedna dešťová kapka se může skládat i z milionu kapiček, které jsou ale tak lehké a malé, že se vznášejí v oblačném vzduchu. Proto se shlukují do větších kapek, a mají tak šanci překonat výstupný proud v oblaku a při svém pádu pod oblakem se nevypařit dřív, než dopadnou na zem.
Z předpovědí počasí známe termín nízká, střední a vysoká oblačnost, což jsou oblaky, které leží ve středních zeměpisných šířkách ve výšce do 2 000 metrů, ve vrstvě 2 000 až 7 000 metrů a nad 5 000 metrů. Tyto vrstvy vědci označují jako spodní, střední a horní oblačná patra. "Mezinárodní atlas oblaků nám definuje 10 základních druhů oblaků i jejich další dělení," říká Daniela Řezáčová a dodává: "Dva druhy oblaků jsou důležité pro dva základní typy deště -trvalý déšť a přeháňky nebo bouřky."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama