Krajina a její struktura

14. března 2007 v 22:23 | KŽP
Krajina je část zemského povrchu s typickou kombinací přírodních a kulturních prvků a charakteristickou scenérií. K základním složkám krajiny patří reliéf, půda, vodstvo, klima, vegetační pokryv, zvířena a člověk. Jako přirozená krajina se nazývá území nedotčené lidskou činností, v němž dominují přirozené prvky, takových oblastí však na Zemi zbývá velmi málo. V současnosti převládá kulturní krajina vzniklá přetvořením původní přirozené krajiny činností člověka.

Krajinotvorní činitelé
- na zemském povrchu dochází k přírodním krajinotvorným procesům vyvolávaným dvěma skupinami krajinotvorných činitelů: vnitřní (endogenní) a vnější (exogenní).
Vnitřní činitelé mají původ v zemském nitru. Jejich příčinou jsou složité fyzikálně chemické procesy a změny v zemské kůře a ve svrchním plášti (tedy v litosféře), v hloubce 50-200 km pod zemským povrchem. Ty se projevují napětím, tlaky a různými pohyby zemské kůry. Mezi krajinotvorné procesy vnitřního původu počítáme pevninotvorné a horotvorné pohyby zemské kůry, sopečnou činnost, zemětřesení a přeměnu hornin. Na zemském povrchu jimi vznikají převážně hrubé velkotvary a nerovnosti, jakými jsou pevniny, pohoří, hory, tabule rozlámané v kry, kotliny, příkopy, ostrovy apod. Jejich působením dochází i ke změnám v poloze světadílů a k nejrůznějším poruchám v uložení hornin.
Vnější činitelé mají svůj původ mimo zemskou kůru, hlavně ve slunečním záření a v zemské tíži. Změny teploty, vítr, déšť, sníh, proudící voda, jezera, moře, ledovce a živé organismy vyvolávají na zemském povrchu za spolupůsobení zemské tíže četné změny. Základním vnějším činitelem utvářejícím zemský povrch (resp. krajinu) je podnebí v součinnosti s geografickou polohou a nadmořskou výškou. Mezi krajinotvorné procesy vyvolané vnějšími činiteli patří svahové pohyby, procesy vyvolávané změnami a jevy v atmosféře, činnost vody, vodních toků, jezer, moří, sněhu, ledovců a organismů. Složitými procesy, vyvolanými kombinovaným působením více vnějších činitelů, jsou např. zvětrávání hornin, vznik a vývoj půd a eroze. Vnější činitelé vyvolávají změny na zemském povrchu i nehluboko pod jeho povrchem. Způsobují rozrušování hornin, odnos zvětralin a jejich následné ukládám (usazováni) na jiných místech (v nižších polohách).
Zatímco vnitřní činitelé vesměs zvětšují výškovou členitost zemského povrchu, působením vnějších činitelů častěji dochází ke zmenšování těchto rozdílů a k zarovnávání zemského povrchu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama