Březen 2007

Závod ve slalomu

25. března 2007 v 16:43 | garganulka |  z HiSToriE
Zde jsou výsledky závodu ve slalomu na lyžařském kurzu naší třídy (v té době) 1.B, na Kohútce dne 9.ledna 2004.

Káně lesní - Buteo buteo

21. března 2007 v 17:50 | priroda.cz |  UčiVO
Často při svých toulkách přírodou můžeme pozorovat nad lesem majestátně kroužícího dravce, ozývajícího se táhlým 'Kiééé, kiéé'. Nebo naopak sedícího na sloupu elektrického vedení, nivelace či v poslední době na tzv. 'téčku', který mu připravují zemědělci, uprostřed jetelového pole a soustředěně sledujícího okolí, aby se najednou prudce vrhnul na neopatrného hraboše

Ještěrka obecná - Lacerta agilis

21. března 2007 v 17:46 | priroda.cz |  UčiVO
Častý obyvatel teplých, sluncem ozářených, travnatých ploch.

Výr velký - Bubo bubo

21. března 2007 v 17:43 | priroda.cz |  UčiVO
Výr velký, z angličtiny 'orlí sova', je největší evropská sova.

Ropucha obecná - Bufo bufo

21. března 2007 v 17:36 | priroda.cz |  UčiVO
Přemýšleli jste někdy proč se v pohádkách "ošklivé a odporné" ropuchy mění vždy v překrásné princezny?

Orel skalní - Aguila chrysaetos

21. března 2007 v 17:32 | priroda.cz |  UčiVO
Majestátný kriticky ohrožený pták.

Rosnička zelená - Hyla arborea

21. března 2007 v 17:26 | priroda.cz |  UčiVO
Rosničky zelené byly dříve hojným druhem. Lidé si je brali domů, protože věřili, že umí předpovídat počasí. Rosnička zelená patří určitě mezi naše nejkrásnější žáby. Dnes je bohužel těžké se s ní potkat. V současnosti díky ničení jejich přirozeného prostředí patří mezi silně ohrožené druhy.

Holub hřivnáč - Columba palumbus

21. března 2007 v 17:22 | priroda.cz |  UčiVO
Náš největší holub, kterého můžeme spatřit ve městech, hojnější je ale v lesích. Vydává typické vrkavé "gu-guh-gu-guru". Od holuba domácího ho odlišuje bílá skvrna na krku.

Sova pálená - Tyto alba

21. března 2007 v 17:19 | priroda.cz |  UčiVO
Sova pálená je tichý noční lovec. Má tak dokonale vyvinutý sluch, že jí umožňuje zcela přesně určit polohu kořisti i v naprosté tmě.
Změny podnebí v severních částech oblasti výskytu sovy pálené vedly k tomu, že zde leží po dlouhou dobu v roce sníh. Drsné povětrnostní podmínky jsou jednou z prapříčin značného ubývání těchto sov.

Prší stále víc?

15. března 2007 v 21:08 | national-geographic.cz |  OtHEr
Opravdu prší stále víc, nebo se nám to jen zdá?
"Ne, to se nám opravdu jenom zdá," říká docentka Daniela Řezáčová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR: "Například za sto let meteorologických pozorování na Milešovce poklesl roční srážkový úhrn o 15 milimetrů. Ale lze očekávat zvýšení četnosti krátkodobých silných srážek a naopak delší období sucha."

Podle ekologů je ohroženo 95% deštných pralesů světa

15. března 2007 v 21:02 NičENí zeMĚ
Plných 95% deštných pralesů světa je ohroženo, protože nepodléhají náležité ochraně. Uvádí se to v nejnovější zprávě Mezinárodní organizace pro ochranu tropických lesů (ITTO).
Organizace nicméně pochválila, že plocha deštných lesů spravovaných náležitým způsobem v rámci udržitelného rozvoje se zvětšila z asi milionu hektarů v roce 1988 na současných 36 milionů hektarů. Nyní tedy odpovídá zhruba rozloze Německa a představuje přibližně pět procent celkového území zaujímaného deštnými pralesy, uvedla ITTO.

Jak se učit?

15. března 2007 v 20:25 | garganulka |  OtHEr
1. Vždy se snažíme pochopit to, čemu se učíme.
2. Z výkladu při vyučování a z učebnic se snažíme vybrat si v první řadě nejdůležitější poznatky a uspořádat je. Přehledně je napíšeme.
3. Při obtížích v pochopení učiva si srovnáme obecný poznatek s konkrétními příklady. Pokud je to možné, nakreslíme si náčrt, schéma. Srovnáme nový poznatek s tím, co již známe.

Hmyzí gladiátoři

14. března 2007 v 23:24 OtHEr
V angličtině a němčině dostal roháč jméno jelení brouk: Stag Beetle, Hirschkäfer. Létajícím jelenem - cerf-volant, cervo volante a ciervo volante - se zase nazývá ve francouzštině, španělštině a italštině. Slovanské jazyky se drží rohů - rogač, roháč. A čím se krásní roháči vyznačují? Mimořádnou rozmanitostí tvarů, výrazným teritoriálním chováním a nevraživostí samců.

Nepřítel strom

14. března 2007 v 23:18 | ikoktejl.cz |  NičENí zeMĚ
Vzpomínáte si na československou jednokorunovou minci, na které mladá dívka sázela lipku? Nebyla to náhoda. Lípa patří mezi uznávané národní symboly, a proto se lipové ratolesti objevovaly třeba na velkém znaku bývalé republiky Československé. V nově vzniklé České republice byste je už na velkém znaku hledali marně. Tato změna jako by symbolizovala i osud skutečných lip, se kterými se dnes nikdo nemazlí. Tento slovanský symbol padl i na Slovanském náměstí v Brně či u hřiště Slovanka v Děčíně.


Studenti

14. března 2007 v 22:41 HLáŠkY stUdenTŮ
Eva: "To je strašně nezvyklé učit se o někom, kdo ještě žije..." (v literatuře)
Honza: "Tak ho musíme zabít!!!"

mgr. Tomáš Mohler

14. března 2007 v 22:39 | garganulka |  HláŠKy profESorů
"Kolega Kubík tady dneska není, tak se nemusím bát, že někdo opisuje."
Tomáš nafukuje lva... na stužkováku :o)

Zemědělství a lesnictví

14. března 2007 v 22:30 | KŽP |  MatURiTa
Agroekosystém je antropogenní ekosystém vytvořený člověkem při domestikaci rostlin a zvířat. Agropastorální rovnováhou se dosahovalo uchování humusu a recyklace živin, a tím i nejlepších výnosů.
Trvale udržitelné agroekosystémy vycházejí z principu, že zemědělství má biologický charakter a v praktické činnosti by se mělo přibližovat základním charakteristikám přírodních ekosystémů s těmito aspekty:

Krajina a její struktura

14. března 2007 v 22:23 | KŽP
Krajina je část zemského povrchu s typickou kombinací přírodních a kulturních prvků a charakteristickou scenérií. K základním složkám krajiny patří reliéf, půda, vodstvo, klima, vegetační pokryv, zvířena a člověk. Jako přirozená krajina se nazývá území nedotčené lidskou činností, v němž dominují přirozené prvky, takových oblastí však na Zemi zbývá velmi málo. V současnosti převládá kulturní krajina vzniklá přetvořením původní přirozené krajiny činností člověka.

Atmosféra

14. března 2007 v 22:15 OtHEr
Zemská atmosféra
Atmosféra představuje plynný obal Země a tento plyn se též označuje jako vzduch. Její vliv se projevuje zejména kvalitativními (rozptyl) a kvantitativními (pohlcování) změnami slunečního záření, přenosem vláhy, na většinu složek fyzickogeografické sféry působí jak fyzikálně, tak i chemicky.