O ptačí chřipce a vztahu člověka ke zvířatům

17. října 2006 v 23:38

Světem obchází strašidlo ptačí chřipky. Rozšíření smrtícího viru H5N1 do Evropy odstartovalo intenzivní kampaň sdělovacích prostředků, na kterou část společnosti reaguje více či méně hystericky. Na albánsko-řecké hranici bylo zhruba 3.600 kuřat naházeno do jámy a zaživa zahrabáno hlínou. Důvod? Kamion převážející drůbež odmítli celníci kvůli preventivním opatřením pustit přes hranice. Terčem zabíjení se stávají i volně žijící ptáci. Někteří lidé se například nezdráhají shazovat hnízda vlaštovek. Přitom riziko přenosu choroby z divoce žijících ptáků na člověka je podle ornitologů zcela zanedbatelné.
Živé bytosti nebo továrny na maso?


Člověk je krutý a samolibý tvor. Ve své domnělé bohorovnosti zneužívá přírodní zdroje a s ostatními zástupci života na Zemi zachází jako s bezcennými věcmi, které byly stvořeny pro ukojení jeho zhýralých potřeb. Je mu lhostejné, kolik bolesti a utrpení působí živým bytostem. Kvůli svému potěšení nebo kousku masa na talíři je schopný den co den usmrcovat nepředstavitelné množství zvířat. Ptačí chřipkou se na celém světě do této chvíle nakazilo a zemřelo kolem 70 lidí. V rámci preventivního boje proti nákaze však byly zmasakrovány stovky miliónů zdravých ptáků. Připadá vám to úměrné? A lze to vůbec ospravedlnit?

Většina lidí by s důsledným postupem pravděpobně souhlasila, ale má toto počínání opravdu smysl? Zabrání se tím vzniku pandemie? Odpověď je jednoznačná - NE. "Naposledy jsme měli pandemii před více než 30 lety a tak je nevyhnutelné, že se nějaká pandemie objeví v nedaleké budoucnosti. Není to otázka, zda nebo kdyby," prohlásil nedávno Anthony Fauci, ředitel amerického Národního ústavu pro alergie a infekční choroby (National Institute of Allergy and Infectious Disease, NIAID).

Paradoxní je, že pandemii může nakonec způsobit úplně jiný kmen chřipky. Mutace chřipkových virů totiž probíhá neustále a je podporovaná chováním lidí, kteří nadměrným užíváním antibiotik likvidují škodlivé i prospěšné bakterie, na jejichž místo pak nastupují právě viry.

Pandemii v roce 1918, kdy zemřelo přes 50 milionů lidí, zavinil podle nových poznatků virus ptačí chřipky, který zmutoval do podoby přenosné mezi lidmi. Naopak další dvě velké chřipkové pandemie 20. století - v roce 1957 a 1968 - byly podle expertů způsobeny běžným "lidským" chřipkovým virem, který získal dva nebo tři klíčové geny viru ptačí chřipky.

Považuji za důležité zdůraznit, že za urychlení přenosu ptačí chřipky může jako obvykle člověk. Virus H5N1 se začal šířit mezi drůbeží v Honkongu v roce 1997. Významně k tomu přispěla snížená imunita chovaných ptáků, jejich vysoká koncentrace na jednom místě a neustálý kontakt s exkrementy. Infekce se následně objevila i u lidí, kteří byli s drůbeží v úzkém kontaktu. Na Sibiř a do Evropy se virus dostal prostřednictvím stěhovavých vodních ptáků. Ornitologové nicméně upozorňují, že u volně žijících druhů je výskyt nemoci vzácný a většina se jich nakazila od drůbeže, nikoli naopak. Pokud bude zabráněno kontaktu drůbežích hejn a divoce žijících ptáků, není podle expertů žádný důvod k obavám.

Ničení hnízd vlaštovek nebo jiřiček je absurdní a navíc protizákonné. Vybíjení volně žijících ptáků nepodporuje Organizace spojených národů (OSN) ani Světová zdravotnická organizace (WHO). Zabíjení by naopak mohlo situaci ještě zhoršit. Nakažení jedinci by se v panice rozletěli do všech stran a všichni by byli oslabeni nadměrným stresem, což by je činilo zranitelnější vůči nákaze.

Před panikou kvůli viru H5N1 brání volně žijící ptáky ornitologové i ochránci přírody. Mnohem méně jsou slyšet hlasy, které upozorňují na zbytečné utrpení, jemuž je vystavována průmyslově chovaná drůbež. Hrubé a neospravedlnitelné zacházení člověka s živými "továrnami" na maso a vejce se bohužel pozornosti sdělovacích prostředků netěší. Miliony zdravých kusů opeřenců i dalších zvířat musely zemřít potupnou smrtí jenom proto, aby páni tvorstva měli klidnější spaní. Způsoby poprav uplatňované v rámci boje proti přízraku ptačí chřipky v zemích jihovýchodní Asie jsou dostatečně výmluvné. Klece ponořované do desinfekčních roztoků nebo vroucí vody, házení do ohně, pohřbívání za živa.

Fotografie z 6. února 2004. V indonéské vesnici Bolangan tam bylo při rituálním obřadu za živa upáleno kolem 3 tisíc kusů drůbeže. Pořadatelé se domnívali, že tím odeženou zlé duchy způsobující ptačí chřipku. Fotografie vpravo byla pořízena 6. února 2004. V indonéské vesnici Bolangan tam při rituálním obřadu místní obyvatelé upálili zhruba 3 tisíce kusů drůbeže. Domnívali se, že tím odeženou zlé duchy způsobující ptačí chřipku.

20. října 2005 se v médiích objevila zpráva, že náklad čítající asi 3.600 zdravých kuřat byl na albánsko-řecké hranici vysypán do jámy a zahrabán hlínou, protože řecký kamion nebyl kvůli preventivním opatřením puštěn přes hranice. Podle agentury Reuters, která se odvolává na očité svědky, byla kuřata naházena do jámy. Když přes ně buldozery hrnuly hlínu, pokoušela se ještě uletět. Albánská televize považuje za největší prohřešek, že kuřata nebyla před zavezením zeminou desinfikována.

V tureckém městě Kiziksa nařídily úřady počátkem října vybít kromě drůbeže i všechny toulavé psy. Důvod? Psi se drůbeží příležitostně živí a mohli by nemoc přenášet.

Co dodat? Má vůbec smysl diskutovat o vztahu člověka ke zvířatům ve společnosti, kde jsou zvířata právním systémem redukována na věci a kde může být fyzické osobě na základě zákona na ochranu zvířat proti týrání uložena pokuta v maximální výši 5 až 15 tisíc, v případě právnické osoby 50 až 200 tisíc korun?


Zdroje:
- EcoMonitor (19.10.2005, Ptačí chřipka: lidé shazují hnízda)
- EcoMonitor (17.10.2005, Ptačí chřipka - Stanovisko mezinárodní organizace na ochranu ptáků...)
- Novinky (20.10.2005, Někteří Češi ničí kvůli chřipce ptačí hnízda)
- České noviny (20.10.2005, Tisíce kuřat zaživa pohřbeny na albánsko-řecké hranici )
- České noviny (15.10.2005, Americký vědec: pandemie je nevyhnutelná)
- České noviny (06.10.2005, Vědci rekonstruovali virus smrtící španělské chřipky z roku 1918)
- iHNed (10.10.2005, Ptačí chřipka dorazila do Evropy)
- NIAID (National Institute of Allergy and Infectious Diseases)
- BirdLife International
- Česká společnost ornitologická

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama